Název

Zámek v Mannheimu

Popis

V centru města, jímž jsme projížděli, se nepodařilo rozumně zastavit. Stálo by za to, prohlédnout si Vodárenskou věž, kolem které jsme jeli, a divadla z červeného pískovce, v němž je Stamicův sál - podle Mannheimské školy, která byla jedním z východisek práce s hudebním materiálem pro W. A. Mozarta. Barokní zámek, na nějž na dálnici upozorňuje informační tabule, který jsem chtěl vidět, byl poučením - obrovské rozměry, které vlastně nelze na fotografiích zachytit (inspirace je Versailles), na druhé straně nicméně zklamáním. Zámek je v dnešní zástavbě umístěn "nešikovně", kolem průčelí je jeden z hlavních tahů městem, a především je zcela bez života, alespoň v tu chvíli, kdy jsem zde byl s fotoaparátem, tady byli dva lidé, (protilehlá "stěna" je podivným pokusem o reakci) u každé sochy před hlavním průčelím jeden. Co platno, když je památka vzorně opravená? Pak ještě Gymnázium uršulinek.

Kategorie a štítky

Nastavení